Na konci bohoslužeb

Sloka 6 výslovně obsahuje závěrečné díkůvzdání a prosbu o Kristovu trvalou přítomnost s lidem, moudrost, radu a sílu k poslání — přesně odpovídá tématu rozeslání po mši.

Poutní a misijní píseň s motivem nesení plamene naděje do světa, prorockého vyslání (sloka 3 — ‚Pošli mne, zní má odpověď' dle Iz 6,8) a shromáždění k jednotě — silně rezonuje s rozesláním po bohoslužbě.

Sloka 7–8 explicitně zpracovává postkomunijní pověření nést ‚nejradostnější zvěst' a pozvání Krista do každodennosti — přímé liturgické rozeslání, Kristus jako ‚svátek všedních dnů'.

Radostný chvalozpěv parafrázující Žalm 136 s motivem díkůvzdání, Boží věčné lásky a prozřetelnosti — ladí s vděčnou náladou závěru bohoslužby.

Te Deum jako slavnostní díkůvzdání a chvála Trojjediného Boha — tradiční zpěv při závěrečných děkovných příležitostech; slavnostní a sebevědomý tón odpovídá radostnému rozeslání.

Sloka 6 výslovně obsahuje misijní vyslání učedníků — Kristus svěřuje poslání člověku a prosba o jeho přítomnost jako ‚cesty cest'; píseň rozvíjí čtyři mody Kristovy přítomnosti včetně přítomnosti v chudých.

Sloka 7 obsahuje návrat z chrámu do světa jako poslání šířit smír a obrodu — eschatologický výhled ‚Bůh se stane vším ve všem' odpovídá posílenému odchodu z bohoslužby.

Vyznání důvěry v Boží prozřetelnost a ochranu na každodenní cestě — motiv Boží blízkosti při odchodu do světa a nesení kříže odpovídá posílení věřících po mši.

Sloka 6 obsahuje závěrečné požehnání a vyslání do duchovního boje věrnosti — přímé propojení se závěrem liturgie a odchodem do světa.

Sloka 9 (Mt 28,18-20) cituje rozesílací příkaz ‚do skonání věků' — trinitární píseň završená misijním posláním odpovídá Ite missa est.

Sloka 7 obsahuje závěrečné propuštění s prosbou o požehnání církvi, vlasti a národu — přímé liturgické rozeslání se slavnostním charakterem.

Sloka 6 explicitně zachycuje závěrečné požehnání stádci — vyznání závislosti na Bohu a prosba o ochranu při odchodu z bohoslužby.

Sloka 7 zvěstuje Kristovu smrt jako poslání Církve — ‚buďme hlasem v mlčení' jako výzva k svědectví ve světě po závěru mše.

Sloka 4 vyzývá k činné bratrské lásce ke světu po vzoru Krista — motiv odchodu do světa s posláním; nadějeplný tón s gradací ‚navěky již'.

Slavnostní chvalozpěv Boží svrchovanosti a prozřetelnosti vhodný jako závěrečná chvála — vděčný a sebevědomý tón odpovídá náladě rozeslání.