Vzývání Ducha svatého

Hymnus Veni Creator Spiritus — přímo určený ke slavnostnímu vzývání Ducha Svatého. Obsahuje tituly Tvůrce, Utěšitel, prst Otcovy pravice, sedmero darů, epiklézi a prosbu o navštívení myslí; je to nejklasičtější text pro tuto příležitost.

Česká verze sekvence Veni Sancte Spiritus (Zlatá sekvence) — vzývání Ducha jako Otce chudých, Utěšitele a dárce sedmi darů, s obrazy světla, uzdravení a proměny srdce. Liturgicky přímo spojená s Letnicemi.

Systematicky vzývá sedm darů Ducha Svatého s letničním ohněm posvěcujícím jazyky národů (sloka 2 cituje Sk 2,3–4). Duch jako Těšitel přislíbený Kristem, trinitární struktura a eklesiologický rámec přesně odpovídají příležitosti.

Svatodušní hymnus přímo o seslání Těšitele na apoštolskou rodinu. Duch jako živý pramen milosti, osvětitel rozumu zajatého tmou, sedmi darů svatý Zdroj a host bohatý v darech — plně odpovídá vzývání Ducha Svatého.

Pneumatologický hymnus sledující působení Ducha Svatého napříč dějinami spásy — od holubice nad vodami stvoření přes zastínění Marie, Jordán, Tábor, vzkříšení až k Letnicím. Sloka 7 oslavuje Ducha jako hloubku věčných moří a ducha pokoje.

Příležitostná píseň (č. 911) přímo určená jako prosba o seslání Ducha Svatého. Trojičná struktura, letniční motivy, Duch jako host bohatý v darech, zapálení srdce k víře — odpovídá ozvěně hymnu Veni Sancte Spiritus.

Sloka 3 zobrazuje Ducha Svatého jako vanoucí vítr uvádějící Boha do světa (ozvěna Sk 2,2–4), sloka 2 eschatologickou vizi nového nebe a nové země obnovených Duchem. Plamen naděje jako ústřední obraz ladí s ohnivými jazyky Letnic.

Trinitární píseň s explicitním pneumatologickým obsahem — sloka 4 zmiňuje příslib Ducha pravdy s plností darů (cituje J 16,13–15), sloka 2 volání „Abba, Otče“ v Duchu Svatém (Gal 4,6). Trojičný rámec odpovídá teologii seslání Ducha.

Sloka 2 obsahuje invokaci Ducha Svatého jako Ducha lásky a pravdy, píseň zdůrazňuje jednotu Církve — dar Ducha. Pavlovská eklesiologie jednoho těla a jednoho Ducha (Ef 4,4–6) ladí s letničním tématem vzniku Církve.

Sloka 2 explicitně zmiňuje Ducha Svatého v ohnivých jazycích tvořícího život duší (odkaz na Sk 2,3), trinitární doxologie s pneumatologickým akcentem. Celkově však jde o mešní píseň s širším záběrem.

Křestní píseň, jejíž sloka 2 a 4 zdůrazňují Ducha Svatého jako činitele nového zrození a osvícení („jsme z Ducha nově zrození“). Křestní teologie je úzce propojena s pneumatologií, ale píseň je primárně určena ke křtu.

Sloka 2 zmiňuje oheň jasný Svatého Ducha jako obraz nebeské blaženosti a sloka 1 prosbu o přímluvu u Ducha Svatého. Nejstarší český duchovní zpěv s pneumatologickým motivem, byť primárně patronátní.

Slavnostní kristologický chvalozpěv s trinitární doxologií (sloka 12 — Otec, Syn a Duch). Litanická forma umožňuje užití při slavnostních příležitostech, ale přímý pneumatologický obsah je okrajový.