O všech svatých

Píseň je přímo určena ke slavnosti Všech svatých — opěvuje communio sanctorum jako zástup přátel a přímluvců velkých i bezejmenných, apokalyptickou vizi zástupu ze všech věků (sloka 3) a osobní povolání ke svatosti.

Explicitně určená ke slavnosti Všech svatých — oslavuje Boží vyvolené v nebeské slávě, jejich přímluvu za pozemskou Církev a příklad svatosti z pouhé milosti.

Píseň přímo určená pro slavnost Všech svatých a svátky mučedníků; sloky 1–4 citují Zj 7,9–17 — apokalyptická vize zástupu v bílých rouchách, Krev Beránka, prameny vody živé a stírání slz — klíčové čtení slavnosti.

Te Deum je tradičně spjato s děkovnými slavnostmi; sloky 4–5 explicitně oslavují apoštoly, proroky a mučedníky před Božím trůnem (odráží Zj 7,9–12), což přímo odpovídá teologii oblaku svědků slavnosti Všech svatých.

Litanická oslava konkrétních českých a moravských svatých jako přímluvců a vzorů víry; vhodná zvláště tam, kde se slavnost Všech svatých spojuje s úctou k národním patronům.

Oslava mučedníků s motivem svědectví krve, eucharistické síly a přímluvy svatých; tematicky se pojí se slavností Všech svatých, byť zúžena na mučednický aspekt.

Povolání k radikálnímu následování Krista po vzoru svatých — zrno pšeničné, královská hostina, prosba za svatého přímluvce; obecně vhodná ke svátku svatých, zvláště řeholních zakladatelů.

Mešní píseň ke cti českých národních patronů s invokací jednotlivých světců v průběhu celé mše; vhodná tam, kde se slavnost Všech svatých slaví s důrazem na české patrony.

Oslava apoštolského povolání s eucharistickým rozměrem a přímluvnou prosbou; apoštolové tvoří základ společenství svatých a píseň evokuje nebeskou hostinu a Beránkovu slávu (Zj 5,12–13).

Eschatologická bdělost, kniha života, vize církve putující a vítězné (sloka 5) a kosmická eschatologie se pojí s nadějí svatých; motiv Maranatha a nebeské hostiny ladí s triumfální náladou slavnosti.

Slavnostní kristologický chvalozpěv oslavující Krista jako Pána dějin a úhelný kámen Církve; litanická forma a eschatologické Maranatha odpovídají slavnostnímu a triumfálnímu charakteru Všech svatých.

Sloka 6 výslovně vzývá přímluvu všech svatých a vyjadřuje touhu po společenství s nimi v nebeské chvále; velikonoční charakter je však silný, což omezuje použití mimo velikonoční dobu.

Motiv bílého roucha Beránkova (sloka 5, odráží Zj 7,9) a nebeské slávy se pojí s ikonografií Všech svatých, ačkoli píseň je primárně ke cti sv. Jana Křtitele.

Oslava konkrétního mučedníka s motivem palmy vítězství (Zj 7,9) a přímluvy slovanských světců; vhodná jako doplňková píseň při slavnosti Všech svatých v moravském kontextu.