129 – Volá hlas

Volá hlas všech lidských rodů:Prolom, Pane, nebesa!Zkřehlá země trpkých plodůožije a zaplesá.Rozkvete, co bylo pouští,již se naplňuje čas,Bůh své děti neopouští,přijde spasit nás.

Ducha Božího nám zjeví,osud světa rozhodne,sklidí zrno, spálí plevy,vytne větve neplodné.Přiznávám své viny, dluhy,kromě hříchů nemám nic,opouštím své bludné kruhy,pospíchám ti vstříc.

Slovo Boží jitří, hojí,těší nás i burcuje,Ježíš zemi s nebem spojí,Písmo volá: Blízko je!Pane, mluv a dej ať slyším,dej, ať srdcem odpovím,ať jsem věrným, stále bližšímbratrem Kristovým.

Svěřujem ti celou zemi,vesmír, lidstvo, přírodu,dej, ať všechno ve stvořenízraje k tvému příchodu.Též jsem zrnem ve tvém poli,příští chléb v něm dozrává.Ve všem, co mě těší, bolí,děj se vůle tvá.

Přišel v dávné minulosti,člověkem se s námi stal,přijde v slávě budoucnostijako soudce, jako král.Přicházíš i nyní, v čase,v chlebě, víně živý Pán,sytíš, léčíš, rozdáváš se,šťasten, kdo je zván.

Život Boží zasáhne mě,pronikne a občerstvípředchuť lásky naplněnénebeského království.Přijímám tě zas a znova,Kriste, pokrme mých úst,chci se ztrácet, umenšovat,abys mohl růst.

Nevíme, co přijde, Pane,víme však, že přijdeš ty,řeka času zvolna plynek oceánu věčnosti.Kéž tvé službě zasvěcujikaždý svěřený mi dena tvůj příchod připravujiv světě neklidném.

Maria, ty první z tvorů,jitřní hvězdo spasení,nauč děti po svém vzoruříkat Otci: Staň se mi!Ať jsme stateční a bdělí,světlo světa, sůl a kvas,život Boží ať se vtělído každého z nás.